Namontovat do auta žárovku byl ještě před třiceti lety snadný úkol. Světlomety byly dobře přístupné, typů autožárovek bylo jen několik a výměnu zvládla v silničním provozu i většina žen.

Jak se v tom všem vyznat

Nezapomínejte na parametry žárovek, z nichž jen některé naleznete v manuálu svého vozu. Řidiči, kteří nejsou příliš technicky zdatní a jsou spíše pasivními konzumenty než automobilovými fandy, mohou mít potíže při výběru vhodného osvětlení. Mohli bychom si ty podstatné alespoň v krátkosti připomenout:
Přesná patice – žárovka musí přesně pasovat do vašeho světlometu, to je základní podmínka, kterou nelze opomenout. V osobních vozech se v předních světlometech setkáte s žárovkami H7 a H4. H7 žárovka se nachází ve většině vozů, převážně modernějších. Mají oddělený režim pro dálková a potkávací světla a jsou pouze jednovláknové. H4 jsou dvouvláknové a je to záležitost spíše starších vozů, např. typů Škoda 105 a 120.

Jmenovitý příkon – pro osobní vozy je standardizovaný pro všechny výrobce a ti musí dodržet jeho hodnotu. Při zakoupení žárovek však raději překontrolujte, zda u typu H7 je příkon 55W a pro H4 by měl odpovídat 60 wattům.

Hodnota světelného toku – je ve skutečnosti množství světelné energie, které žárovka poskytuje při běžném provozu. V automobilovém průmyslu platí, že by měl odpovídat u všech žárovek bez výjimky přibližně 1500 lumen. Tento údaj si rovněž zkontrolujte, neboť příliš nízký světelný tok znamená špatný osvit silnice před vámi a naopak vyšší hodnoty budou oslňovat protijedoucí řidiče a navíc jsou takové žárovky zakázané.

Teplota chromatičnosti – na trhu je dnes více možností, jakou barvu bílého světla zvolit. Nezapomínejte však, že povolená je pouze bílá barva přibližně od 3000 K do 6500 K. Barevné odstíny modré, zelené, červené a oranžové nejsou přípustné. Doporučovány jsou spíše chladnější tóny kolem 6000 K, které při jízdě tolik neunavují a zvyšují bdělost a pozornost.